Blog

Dědeček a balíček neboli jak rozumět textu o konstelačním semináři

31.07.2013 14:42

Následující zvýrazněné věty se často dočtete na mém letáčku nebo v popisu události na Facebooku, kde prezentuji nějaký termín konstelačního semináře. 

Pro toho, kdo ještě s konstelacemi nemá vlastní zkušenost, může být obtížné jim porozumět, nebo si průběh konstelací představit. Proto jsem se rozhodla je trošinku víc rozepsat. 

 

Konstelace nabízí přímý vhled do souvislostí a skrytých příčin našich potíží. 

Klient, který si konstelaci tzv. zadává – tzn. popíše své téma, s čím je v životě nespokojen a k jaké změně by chtěl dojít, po tomto krátkém úvodu konstelaci pozoruje.

Ostatní účastníci zaujmou úlohu zástupců – rozestaveni v prostoru dávají najevo, co se s nimi děje. Krátkými větami, polohou těla nebo pohybem.

Vnímání zástupců přitom není ovlivněno obrannými mechanismy klientova podvědomí. Tedy zástupci klidně popisují i to, čemu se klient na hluboké úrovni vyhýbá – co je nepříjemné, neočekávané, nepochopené, nepřiznané.

Protože skrývání těchto aspektů uvnitř nás je přirozená funkce našeho podvědomí, není bez pomoci zvenčí možné toto nastavení v nás proměnit. Tou pomocí může být podpora kouče, psychologa, velmi odvážné kamarádky nebo meditace….

Zástupci v konstelacích mají ovšem ještě jednu výhodu – to, co vnímají, popisují zcela nestranně a také aktuálně. Jejich sdělení jsou neobarvená, přímá, jdou k podstatě věci.

Klient přitom vše, co se v konstelaci odehrává, vnímá sám na sobě jako napětí, uvolnění, pláč, radost…

Stejně tak zástupci ihned cítí a zobrazují každý vnitřní pohyb klientovy duše, tedy to, co se v něm mění a děje. Tím má klient okamžitou zpětnou vazbu, jak svůj život, sebe sama a i své okolí ovlivňuje svým vntiřním nastavením.

To je známý princip také v koučování, pozitivním myšlení a mnoha dalších seberozvojových směrech. Málokterý z těchto směrů se ale odehrává v takové hloubce, jakou dokáží poskytnout právě konstelace. I v tom spočívá jejich přímost a také účinnost.


Všechny situace, se kterými jsme nespokojeni, mají příčinu uvnitř nás. Často o těchto příčinách vůbec nevíme, protože se mohou týkat nejen nás samých, ale také událostí ze života našich předků. 

Pamatuji si, že jsem jednou přišla na konstelaci s tématem strachu z lidí. Lektor mně po malé chvíli navedl k mému dětství a já si vzpoměla, že jsem se jako malá velice bála mého dědečka. Konstelace vzápětí ukázala, že s osobou mého dědečka bylo spojeno rodinné tajemství a strach z jeho prozrazení, který jsem jako malá vnímala a přejala, aniž bych si toho byla vědoma. Ten strach ale neměl opodstatnění v mém vlastním životě a tak se mi ukazoval v situacích, které byly zdánlivě nelogické. Po této konstelaci tento strach zcela zmizel, a pokaždé, když si vzpomenu na dědečka, cítím od něj lásku a podporu, kterou jsem dřív necítila.

Tak konstelace fungují – ukazují i takové souvislosti, na které bychom pouhou logikou nikdy nepřišli.


Rodinný systém funguje stejně jako přírodní ekosystém – jednotlivé prvky se navzájem ovlivňují, aby zachovaly rovnováhu celku. Tak na nás přeneseně působí i to, co jsme si mysleli, že se nás netýká.

Viz můj příklad s dědečkem – když se něco tají, je to, jako by jste ono tajemství zabalili do dárkového papíru a schovali do skříně. Dokud se nevybalí, ostatní členy rodiny to buď zajímá a snaží se schovaný balíček najít, nebo se postaví na stranu dárce a spolupracují, aby se dárek nenašel. Tak či tak jsou v tom nějak zahrnutí.


Pokud v nás něco působí skrytě, je obtížné najít v životě správnou cestu k tomu, abychom dospěli ke změnám, které si přejeme.

S dárkovým balíčkem k narozeninám si hravě poradíme rozhodnutím, že jej prostě nebudeme hledat a počkáme si na čas, kdy nám bude darován. Protože o něm víme. Pokud na nás nějaké tajemství, nerovnováha v rodu, nepochopení, křivda a podobně působí, aniž o tom víme, pořád jsme podvědomě v pozici hledajícího, nebo kooperanta. A tak hnáni vnitřním tlakem koukáme například na detektivky, kde dochází k odhalení. Nebo hledáme ve svém okolí viníka – ti politici…ta městská správa, zase tu pokácela zdravý strom…

Konstelace nabízí možnost pravdivě uvidět a přijmout i to, o čem jsme dosud nevěděli. Tím nás posunují ke smíření, rovnováze, harmonii, lásce a plnosti prožívání našeho života.

Jinými slovy, dovolí nám rozbalit dosud zabalený balíček. Když najdeme odvahu uvidět jeho obsah a připustíme si, že se nás nějak týkal, dostaneme se z pozice nevědomé oběti do pozice člověka, který o balíčku ví a může se svobodně rozhodnout, zda se jím bude zabývat nebo ne. Můžeme se rozhodnout dokonce respektovat s úctou to, čeho se balíček týkal. Ať už patřil původně nám nebo dědečkovi – ať už jsme něco tajili před sebou samými, nebo někdo jiný před námi, funguje to stejně. Rozbalený balíček vždy přináší něco nového, něco nás učí. Za to můžeme cítit vděčnost, úlevu, že teď můžeme náš život prožívat jinak, svobodněji. Najednou místo naštvanosti na okolí nebo touhy nacházet viníka můžeme pocítit smíření, lásku a harmonii.